Historie sboru

Teprve konec války přinesl další rozvoj kazatelské stanice v Opavě. Přestože bylo město z velké části pobořeno a členové kazatelské stanice rozptýleni, už 29. července 1945 se konaly první českobratrské bohoslužby v poškozeném kostele bývalé německé evangelické církve (dnešní Zemský archiv v Opavě na Lidické ulici). Bohoslužby byly konány každou neděli, v kázání se střídali bratři faráři Jaroslav Kantorek z Ostravy a Jaroslav Kryštůfek z Krnova. Většinu bohoslužeb ale opět konali členové sboru, především bratr Stanislav Baťa a Josef Kadlec. Počet členů začal narůstat a členové sboru začali uvažovat o založení samostatného sboru.

Rozhodnutím synodní rady ze dne 12. února 1948 byl zřízen k 1. únoru 1948 samostatný sbor ČCE Opava. 13. března bylo zvoleno první dvanáctičlenné staršovstvo, prvním kurátorem sboru se stal bratr Stanislav Baťa. 11. dubna byl zvolen sborovým shromážděním za prvního faráře sboru Karel Veselý. Již v prosinci roku 1949 byl slavnostně otevřen sborový dům na Lidické ulici č. 2 a 4, kde se sbor schází do dnešních dnů.

Farář Karel Veselý, který stál v počátku vzniku sboru, odešel v lednu roku 1958 do Ostravy, ale již v dubnu toho samého roku byl ustanoven za správce sboru farář Jaroslav Košťál, který v čele sboru stál takřka třicet let. Svou práci ukončil odchodem do důchodu roku 1986. V lednu roku 1987 se do Opavy přistěhoval vikář Daniel Tomeš, který v počátku působil ve sboru jako vikář, od 3. listopadu 1987 již byl bratr Tomeš ustanoven duchovním správcem sboru.

V červnu roku 1996 odešel farář Tomeš do sboru v Hošťálkové a opavský sbor začal administrovat bratr farář Jan Lukáš ze Štramberka. Ten pak byl 1. července 1997 zvolen za kazatele sboru a působil zde do 30. června 2016, kdy odešel do olomouckého sboru. Od 1. července 2016 působí jako kazatel sboru bratr farář Pavel Janošík z Velkého Meziříčí.

Kazatelé sboru

Karel Veselý 1948 - 1958

Jaroslav Košťál 1958 - 1986

Daniel Tomeš 1987 - 1996

Jan Lukáš 1997 - 2016

Pavel Janošík 2016 až doposud

Kurátoři sboru

Stanislav Baťa (1948-1957)

Antonín Plachý st. (1958-1966)

Jitka Hromadová (1966-1972)

Ludvík Kubečka (1973-1981)

Jiří Kynčl (1981-1984)

Zdenka Kostelníčková (1984-1987)

Antonín Plachý ml. (1987-2004)

Iva Tramplerová (2004-2010)

Antonín Plachý ml. (2010 - 2020)

Viliam Kušnír (od 2020)

Kazatelské stanice

Deštné

Sudice

Horní Benešov

Velké Heraltice

Bohoslužebná shromáždění byla v minulosti v Opavě konána:

1921 - 1922 v bývalé německé Josefské škole

1922 - 1927 v českém státním reálném gymnáziu

1927 - 1930 v Husově sboru Československé církve

1930 - 1938 v České obchodní škole

1938 - 1945 v době okupace byla shromáždění v rodinách

1945 - 1948 v bývalém německém evangelickém kostele

1948 sbor získal sborový dům na Lidické ulici

Němečtí evangelíci v Opavě

Evangelíkům bylo tolerančním patentem umožněno od roku 1781 konat náboženská cvičení, v roce 1861 byli zrovnoprávněni. Počet evangelických rodin postupně narůstal zejména díky přistěhovalectví z ciziny, obzvláště z Německa. První bohoslužbu konali v Opavě 4. prosince 1864. Ještě týž den se opavští evangelíci konstituovali jako místní sdružení evangelické nadace Gustava Adolfa. K definitivnímu konstituování samostatného sboru došlo 6. srpna 1871 zvolením osmičlenného staršovstva. V roce 1872 bylo v Opavě jen 183 evangelíků, po přelomu století více než tisíc. Ke známým opavským evangelíkům patřili například stavitel Julius Lundwall, majitel cukrovaru Alexander von Jutrzenka, majitel parního mlýna Ernst Mühlau, majitel farmaceutické továrny v Komárově Karl Hell, továrník Oskar Fiedor, podnikatel Carl Weisshuhn a další. V letech 1896 - 1899 si němečtí evangelíci podle plánu Ferdinanda Hickela postavili kostel v novogotickém stylu.