Článek do Českého bratra
Sedmdesát let českobratrského sboru v Opavě.
První bohoslužby německé evangelické církve v Opavě se konaly 4. prosince 1864. Ještě týž den se opavští evangelíci konstituovali jako místní sdružení evangelické nadace Gustava Adolfa. K definitivnímu ustavení samostatného, tehdy německého sboru došlo 6. srpna 1871 zvolením osmičlenného staršovstva. V letech 1896 - 1899 si němečtí evangelíci podle plánu Ferdinanda Hickela postavili kostel v novogotickém stylu.
Konec války přinesl další rozvoj kazatelské stanice v Opavě. Přestože bylo město z velké části pobořeno a členové rozptýleni, už 29. července 1945 se konaly první českobratrské bohoslužby v poškozeném kostele bývalé německé evangelické církve. Bohoslužby byly konány každou neděli, v kázání se střídali bratři faráři Jaroslav Kantorek z Ostravy a Jaroslav Kryštůfek z Krnova. Počet evangelíků rostl a členové kazatelské stanice začali uvažovat o založení samostatného sboru.
Rozhodnutím Synodní rady Českobratrské církve evangelické byl zřízen k 1. únoru 1948 samostatný sbor Českobratrské církve evangelické Opava. Následně bylo zvoleno první dvanáctičlenné staršovstvo, prvním kurátorem sboru se stal bratr Stanislav Baťa. Sborové shromáždění zvolilo jako prvního faráře Karla Veselého. Již v prosinci roku 1949 byl slavnostně otevřen sborový dům na Lidické ulici č. 2, kde se sbor schází do dnešních dnů.
Od této doby působí českobratrský sbor v Opavě a zvěstuje Boží slovo k potěšení a povzbuzení. Dnes má 433 členů nejen z Opavy, ale i ze Sudic, Horního Benešova a Velkých Heraltic. Evangelický sbor se zapojuje do práce v místní komunitě, například po povodních v roce 1997 získal z mezinárodních fondů prostředky pro okamžitou pomoc i pro bydlení nejvíce potřebných. Od počátku aktivně podporoval práci s bezdomovci v našem městě.
Českobratrský sbor si v letošním roce s vděčností připomněl sedmdesát let od svého založení. S vědomím, že církev má co slavit, ale také to má být s vděčností, pokorou i s nadějí jsme připravili program oslav. Vše začalo již v sobotu dne 3. února odpoledne programem pro děti, tematicky zaměřeným na výročí sboru, který připravili rodiče a mládež. Odpoledne jsme završili konzumací krásného dortu, který měl takřka sedmdesát svíček a děti zpívaly "...mnoho štěstí, milý sbore..."
V neděli proběhly bohoslužby s vysluhováním Svaté večeře Páně. Na text 1.Jan 4,16, který byl hlavním mottem oslav, kázal bratr synodní senior Daniel Ženatý. Po dopoledním rozhovoru a vzpomínkách následoval společný oběd. Sbor se spolu s milými hosty sešel ještě odpoledne. Všechny přítomné přivítal nynější opavský farář Pavel Janošík, který mluvil o významu společenství sboru a ojeho cestě do budoucna. Na tomto setkání proběhl slib dvou nově zvolených náměstků seniorátní kurátorky. Další část setkání patřila vzpomínkám. S vděčností jsme přivítali syny a manželky dvou již zesnuvších farářů. Syn prvního faráře Karla Veselého Pavel a syn druhého faráře Jaroslava Košťála Štěpán vzpomínali na své dětství ve válkou poničeném městě. Na tyto vzpomínky navazovala slova bývalých farářů Daniele Tomeše a Jana Lukáše. Jejich krátké vstupy byly povzbuzující pro další růst sboru. Po pozdravu ekumenických hostů a bratra seniora Marka Zikmunda následovala přednáška br. synodního seniora Daniele Ženatého na téma "Co může
Českobratrská církev evangelická nabídnout svému okolí". Ve svém krátkém, ale o to konkrétnějším zamyšlení mluvil o možných přínosech naší církve, potažmo křesťanů, s důrazem na zvěstování evangelia jako osvobozující zprávy pro tuto nemocnou společnost, která potřebuje slyšet jasné slovo v pravý čas.
Do celodenního programu se kromě našich hostů zapojily děti z nedělní školy, pěvecký sbor a opavská mládež, která, kromě vlastního zpěvu, doprovázela společné písně hrou na housle, saxofon a klavír. Na závěr našeho setkání zazněl tradiční chorál "Mocný Bože při Kristovu" a po krátké pauze jsme si vyslechli moderní jazzovou improvizaci na tuto píseň.
Nyní zbývá poděkovat. Poděkovat Hospodinu za všechna dobrodiní, která tento sbor mohl po sedmdesát let přijímat, a pevně věříme, že bude přijímat nadále. Děkujeme všem našim hostům, že přijeli a spolu s námi se zúčastnili oslav vděčnosti. A díky všem domácím, kteří se podíleli na přípravě a programu.
TP
Pamětní list